4 věci, proč jsem se těšila na střední

Ahoj všem, co náhodou otevřeli tenhle blog!
Ti co už mě sledují/čtou delší dobu ví, že jsem nastoupila do prváku na SPŠ Purkyňova, Brno, a ti co náhodou vlezli i na twitter (který slouží jako takový můj deníček) dokonce zjistili, že jsem se doopravdy nemožně těšila.

1. NOVÝ ZAČÁTEK

Pokud jste ve škole dennodenně slýchávali o tom, jací jste a přitom to dávno nebyla pravda mám pro vás úžasnou zprávu- TEĎ MÁTE ŠANCI NA NOVÝ ZAČÁTEK! Ano, tohle je něco na co jsem se já těšila asi nejvíce. U nás na škole jsem byla u všech zafixovaná jako "ta chytrá co v šestce naprala do okna". Nikoho nezajímalo, že jsem dva roky na to byla povahově téměř jiná. Ze šprtky co se snažila nevyčnívat se stala holka, co začala své názory lidem sdělovat. Nahlas. Na střední mám v plánu ukázat jaká jsem.

 2. LIDI S PODOBNÝMI ZÁJMY

Pokud jste na gymnáziu asi to na vás neplatí, ale pro ty, co si vybrali školu s nějakým oborem protože jim sedl mám dobrou zprávu. Ten obor nesedl jen vám, ale i dalším lidem, co si ho vybrali, což znamená že máte alespoň něco společného! Hurray!

3. "DOSPĚLEJŠÍ" PŘÍSTUP

Vaši spolužáci se nechovají jako úplný děcka. Alespoň ne ve všech případech. Už si nemůžou dovolit lítat po třídě a řvát brrrrrm a každému oznamovat, že jsou motorka. Prostě nikdo nechce být ve škole za děcko. (O intru to moc neplatí tam jsem ta slavná motorka já)

4. BEROU VÁS JAKO "VELKOU"

Na základce se nestalo (možná jednou nebo dvakrát), aby nám učitelka oznámila, kde si můžeme zapálit, aby nás nebylo vidět ze školy. Taky se nestalo, aby nám oznámila, že máme chodit hledat kluky před vstup do odbornýho učiliště. A co se týče věty "Myslím, že se na vás můžu spolehnout, že mi to donesete hned v pondělí", tu jsem neslyšela snad nikdy.
To stejné rodiče. Alespoň u nás mi naši věřili natolik, aby mě pustili na střední do Brna a ve finále ještě vyřešili intr, protože ten můj rozvrh je zabijácký.

----

Popravdě? Na střední jsem téměř dva měsíce a nemůžu říct, že by to byla zatím nějaký noční můra. Pohádka to taky není, ale dá se to.
Co vy a střední? Na co jste se těšili/na co se těšíte vy?

Adéla

Read More

Září 2k16

Zdravím všechny živočišné druhy! Po hodně dlouhé době se zase ozývám! Proč po tak dlouhé době? Stěhovala jsem se na intr!

To, že jsem nastoupila do prváku doopravdy není žádné tajemství. Co už se moc neví je to, že jsem zároveň opustila teplo mé postele u nás doma na vesnici. Ano, vyměnila jsem ji za rozvrzanou postel internátu hned vedle šaliny. Celkem magor co? =D

Když jksem přemýšlela, co bych asi tak měla do článku zahrnout rozhodla jsem se pro jediné- všechno.

PRVNÍ ŠKOLNÍ DEN

Jsem ten typ člověka, co opravdu bytostně nesnáší seznamování se a nové prostředí, takže představa, že budu muset jet někam do Brna mezi úplně cizí lidi.... Prostě jsem byla vyklepaná no. 1. září se ještě nevědělo, že půjdu na intr, takže jsem se zároveň smiřovala s tím, že většina mého volného času padne na cestování. To ovšem zničila moje třídní hned první den školy, kdy nám rozdala rozvrh, po jehož důkladném prozkoumání jsme zjistili, že ve středu bych domu dojela okolo 20,30 a v pátek ráno vyjížděla v 5,30 (a i tak bych přišla o 5 minut pozdě). To chcete prostě.

Co se týče seznamování, neměla jsem to tak těžké, protože mě opravdu všichni poznali. Já je ne, takže po dialozích typu "Ty jsi Adél!" "A ty jsi..moje spolužačka!" nebo "Aspoň někoho jsem poznala! Ty jsi Adéla, že?" "Jo... A tvé jméno mi jistě sdělíš" jsem si úspěšně zapamatovala 6 lidí! Z 32. Detail.

INTR 

O mém nástupu na intr se rozhodlo druhý den školy (což byl i můj svátek, ale nikdo ho neřešil). Hned po škole jsem stihla v Brně dvakrát zabloudit, a než jsem našla zastávku "Vozovna Komín" zjistila jsem, kde je Malinovského náměstí a Bystrc. Nastoupila jsem v neděli večer a bylo to docela funny, protože moje spolubydlící měla... dramatická odmlka.... 19! Ano, měla. Ne, neumřela. Odstěhovala se. Takže jsem tam byla i týden sama. Ano, byla. Ne, nevrátila se. Momentálně mám spolubydlící, kterou jsem si doopravdy oblíbila. Ne, nemá se v plánu odstěhovat. Na vedlejší buňce nebo jak to nazvat je moje spolužačka spolu s holkou, co jsme si spolu psaly už od Vánoc a jednou náhodnou ajťačkou, se kterou děláme fakt nehorázný kraviny. 

Po měsící, co už tam straším jsem se sblížila s "Krabičkovým gangem", jak už jim říkají i kuchařky (vlastně i mě, ale hned jsem se k tomu přidávat nechtěla, takže předtím to byly jen ony), a dokonce jsem začala chodit na volejbal. Neptejte se mě proč, já sama nevím.

KRABIČKOVÝ GANG

Já osobně jim přezdívám "Ty, co jim kradu vzduch, elektřinu a jídlo". Ony mě "Oxidant". jedná se trojci holek obydlující vedlejší buňku na intru. Skládá se z holky, co je vyšší než já, holky v prváku na ajťácích, co mi opravila noťas, který ani zkušený ajťák nerozjel, a mé spolužačky, co má schováno tolik rohlíků, že by z nich bylo dost strouhanky na řízky pro celý intr. Nebo tak to omlouvá ona. Já tomu říkám to co bylo skryto před Adélkou.
Tyhle holky chodily celý první měsíc (a pořád taknějak chodí) na večeři v 18.45, aby tam byly na ten úplný konec, kdy dostanou přidáno. A hádáte správně-do krabičky.

Nevím co dalšího bych vám asi tak sdělila o mém životě středoškoláka, ale můžu vás ujistit, že se tomu budu ještě v pár článcích věnovat. 

Takže já se jdu zase balit na intr.

❤️Adéla

Co vy? Znáte nějaké intrácké dítě nebo sami jedním jste? 

PS: na fotce je výhled z intr na vozovnu Komín

Read More